Petr Bajza, Antonín Bejval, Eda Kemlink, Čeněk Jirsák, Zilvar z Chudobince i Oťásek Vocásek. Těm všem propůjčí už brzy tváře herci našeho souboru. Petr Matoušek se definitivně rozhodl a na konci roku tu skvělou zprávu prozradil. Jaká by inscenace podle nestárnoucí klasiky Karla Poláčka měla být? Své záměry Petr představuje v tomto rozhovoru. Dokážete si ústřední partu představit s vousisky padesátníků?
Vím, že jsi váhal, zda se do toho pustit, protože máš ještě v paměti inscenaci z KoPRu. Co nakonec rozhodlo pro? Chceš to dělat jinak?
Je to trochu zkouška, jestli se dokážu od té naší jednorázové inscenace oprostit. V Kurzu praktické režie (KoPR), ve kterém jsem byl v letech 2008-2012, jsme Bylo nás pět dělali jako absolventské představení. Režijní supervizi měl Milan Schejbal s Katkou Fixovou, my, frekventanti kurzu, jsme se podíleli na všem ostatním - scéně, kostýmech, hudbě i řešení některých situací. Přesto si myslím, že Poláčkův text je natolik bohatý, že dává řadu možností, jak s ním naložit. Snad se to povede.
Inspiruješ se televizním seriálem Karla Smyczka? A dá se jím neinspirovat?
Určitě dá. Já ten seriál viděl kdysi dávno a díky bohu si z něj nepamatuju skoro nic. Díky bohu říkám proto, že je to filmové zpracování a také vyprávění postavené na dětském herci. A tím my nedisponujeme. Respektive děti ve studiu máme, ale jeto aktuálně osm dívek, což nesedí ani počtem, ani pohlavím.
Máš v hlavě nějaký originální inscenační princip, jak uděláš z dospělých děti, nebo to bude podobně jako ve Vánoční povídce?
Celé režijně-scénografické pojetí bude postaveno striktně naruby. Nejstarší, a pokud možno vousatí, budou hrát malé kluky a naši „mladí“ budou rodiči a dalšími dospělými. Věk je totiž relativní - jiný je ten fyzický a jiný mentální. Já si pamatuju, že když jsme byli kluci a dělali jsem nějaké lotroviny, tak jsme to stejně brali hrozně vážně, stejně jako teď divadlo, práci a vlastně i lásky.
Takže diváci mají jako „kluky, co spolu chodí“ očekávat spíš čtyřicátníky?
I padesátníky.
Bylo nás pět, to je vlastně série příhod. Bude i hra rozkouskovaná na několik příběhů, nebo je hodláš spojit do jednoho?
Stále to bude řada příběhů spojených do jednoho. Pokouším se celou inscenaci orámovat školním rokem od podzimu do léta.
Ty už máš o svém obsazení jasno dlouho, že? (Vím, že má. Chlubí se tím od začátku)
Obsazení se postupně proměňuje. Tedy u ostatních. U mě ne. Já budu hrát Zilvara. Tomu zůstanu věrný už z koprácké inscenace. Chci podpořit tezi, že Zilvar i v chudobnci může vypadat blahobytně.
Bylo nás pět je retro, uvažoval jsi i o hudbě, nebo je na to ještě brzy?
Nejvyšší čas. Už v lednu jsem mluvil s autorem hudby 8 žen Mírou Exnerem a co nevidět se sejdeme.
|
divadylko-nadlani.cz