Fotografie z úspěšné hry bakováků Prolhaná Katty. Zleva: Vlasta Šléglová, Filip Novák a Vlasta Bobková. (foto: DS Tyl)
|
|
Nebojte, nejde o úklid organizovaný pod záminkou představení. To se k nám 15. května chystá divadelní soubor Tyl z Bakova nad Jizerou. Jejich nové představení nese tak podivný název, že jsem neodolal a zeptal se Vlasty Bobkové (vedoucí souboru), na co že se naši diváci mohou těšit.
Rejžák - ve spojení s divadelním představením, to může mít několik významů. Můžeš našim divákům vysvětlit, proč takový neobvyklý název?
Slovo rejžák je z divadelní hantýrky a tam, odkud pochází autor této hry, tak nazývají režiséra. I když samozřejmě některý režisér bývá pro herce i tím pravým „rýžovým kartáčem“, kterému se lidově říká také rejžák. Já tajně doufám, že se to mě, jako začínajícího režiséra v tomto případě, netýká. Rejžák je tedy v této naší hře režisér - borec, který přijde z Prahy do venkovského souboru, aby tam pozvedl amatérské divadlo a zinscenoval moderní hru. A jak to dopadne, to uvidíte sami.
Bakovský soubor není nejčastějším hostem v Divadýlku. Tak proboha, kde hrajete?
Samozřejmě hrajeme především v Bakově, kde se konají premiéry našich her. Tam také tak 2x až 3x reprízujeme. Pravidelně 1x ročně vystupujeme v Mnichově Hradišti, v sousedním Klášteře, hráli jsme asi dvakrát i u vás, vystupovali jsme v Neratovicích, třikrát jsme se účastnili i festivalu Treglova Bělá. Ale já vím, na co narážíš. Od minulého května, kdy jsme měli premiéru Věna slečny Laury, o nás jaksi není slyšet. Sice jsme měli nasmlouvané termíny představení po okolí, i u vás, ale otěhotněla nám skvělá představitelka hlavní role. A jak to tak bývá, hned „vyfásla“ neschopenku a my jsme si nemohli vzít takříkajíc na triko, aby se jí v této pohybově náročné roli něco přihodilo. Alternace nebyla, nebo se spíše žádná z děvčat necítila na to, aby ji dobře zastoupila a my jsme byli nuceni zatím Lauru „odložit“. Takže padla i představení v okolí i na loňské Tréglově Bělé. Nás to moc mrzelo, ale naší Zuzce moc přejeme, aby jí to vše dobře dopadlo a doufáme, že hned jak v budoucnu přestane s kojením, bude zase hrát. Od minulého října proto zkoušíme novou hru: Rejžák z Prahy od Jaromíra Břehového, autora, režiséra a herce z amatérského souboru ze Žlutic. Já jsem ji viděla vloni na Hronově a zaujala mne tématem i obsazením, které sedí i na náš soubor. Mimochodem žlutičtí se s ní s velkým úspěchem zúčastnili i festivalu ve Vysokém.
Jezdíte na přehlídky?
V minulosti jsme byli asi dvakrát v Rakovníku (Rajčatům se letos nedaří, Poprask na laguně), předloni jsme tam byli také vybráni a zase smůla – hlavní představitelka měla úraz a nemohli jsme se zúčastnit. Byli jsme dvakrát na Bechyňském Perlení, jednou s úspěchem i na přehlídce v Libochovicích. I když popravdě řečeno, účast na různých festivalech není vůbec naší metou. Chceme především, a to je mottem i nynější hry, bavit našeho diváka, a pak trochu i sebe.
Tvůj nejsilnější zážitek z vašeho divadla?
Ježíši, zážitků je mnoho. Ale mé nejsilnější osobní zážitky jsou spojeny spíše s fungováním našeho spolku, a to třeba z doby, kdy jsem se nacházela ve složité životní situaci a všichni ochotníci, jak my si z tradice říkáme, mi byli jednou velkou rodinou, nebo kdy mně všichni od divadla pomohli s vystěhováním domu před rekonstrukcí. Silným, i když smutným zážitkem, byl asi před 20 lety i požár naší Radnice, kde hrajeme to naše ochotnické divadlo. Tehdy jsem opravdu cítila, jak asi muselo být obrozencům, když hořelo Národní divadlo. Pak mám také velmi ráda chvíle, kdy se semkneme všichni dohromady, třeba před premiérou, nebo když realizujeme šílené nápady a vyrazíme jako kolaudační komise do nového domu našich kamarádů, nebo jako bezdomovci na oslavu něčích narozenin.
Co bylo vaším erbovním klenotem, které představení?
To asi bylo několik představení. Z dob minulých určitě Těžká Barbora, Nebe na zemi, Strakonický dudák, Poprask na laguně. Pak i Podskalák. Z těch novějších – komedie Ten, kdo utře nos, ale i Prolhaná Katty.
Omlazujete soubor? Nebo sázíte na ostřílené matadory?
Rádi bychom soubor i omladili, ale nějak se to v poslední době moc nedařilo, hlavně co se týče pánské části souboru. I když v této nové hře máme nového nadějného herce, tak věříme že zůstane našemu souboru věrný. Mezi námi – tajné naděje vkládají naši členové i do svých vlastních potomků. Ale kdyby někdo měl zájem státi se naším členem, rádi ho uvítáme, a to nejen jako herce, ale i třeba jako technika, zvukaře či osvětlovače.
Děkuji za rozhovor
|
divadylko-nadlani.cz