Jiráskův Hronov: Rozhovor s režisérkou Kateřinou Fixovou

7. 8. 2014 | Jana Soprová (redakce Zpravodaje JH)

Rozhovor ze zpravodaje 84. Jiráskova Hronova 2014, kde se Divadýlko představilo s inscenací Dlouhý Štědrý večer.

Už jste někdy se souborem Divadýlko na dlani pracovala?
Kdysi mě oslovil Petr Matoušek, a tak s nimi hraju v Osmi ženách. Ale tohle představení vzniklo tak, že jsme se domluvili, že udělám v jejich souboru herecký kurs. Přinesla jsem tenhle materiál, a oni se do něj zamilovali, a chtěli z toho udělat představení. Tak jsem na to kývla s tím, že pokud se nám podaří nastudovat to celé, představení uděláme. Ale původně to inscenace neměla být, základem bylo vyzkoušet si určitou hereckou práci.

Zrovna Wilder je na inscenování dost nesnadný, i pro profesionály.
Ale je to podle mého dokonalá předloha pro hereckou práci. Zestárnout na jevišti o čtyřicet let, pracovat s imaginární rekvizitou, a hlavně naučit se správné souhře, to jsou pro herce důležité disciplíny. Smyslem mé práce tedy bylo naučit je hrát s ostatními, reagovat jako ostatní.

Jak dlouho jste na inscenaci pracovali?
Asi půl roku, byly to většinou víkendové workshopy, kde jsme text a situace zpracovávali postupně.

Viděla jste tuhle Wilderovu hry někdy na jevišti?
Nikdy jsem ji neviděla. Ale kdysi jsme ji s Milanem Schejbalem objevili za účelem využití v kursech. Takže jsem si na ni vzpomněla, když jsem byla pozvaná k tomu hereckému semináři.

Pro mě bylo zajímavé pojetí, že se nesnažíte ukazovat fyzické chátrání těch postav, ale vše je obsaženo v minimalistické akci.
Jsem vyznavač minimalismu, mám ho ráda. A mám ráda ten účinek, kdy si divák sám z nějakých věcí dovodí, jak to je. A objevuje to vlastně nenápadně. Je to divadlo, které se mi líbí. Chudé v prostředcích, minimalistické v projevu, ale účinné. Musí přesně vědět, kdy to hřiště mají k dispozici

Co při přípravě bylo pro herce nejtěžší?
Pro každého amatéra je nejtěžší fixace, to bývá problém. A tady je to ještě hodně o souhře a o přesnosti. Všichni dokonale musí vědět, co se v kterém okamžiku děje, a musí si dokonale uvědomovat, že teď je to moje, a za půl vteřiny je to někoho jiného. Musí přesně vědět, kdy to hřiště mají k dispozici. Takže největší práce byla s přesností.

Bylo od začátku jasné, kdo bude hrát koho? Nebo se to proměňovalo?
Já mám v podstatě kromě pánských rolí všechno alternované, protože v tom semináři chtěli pracovat všichni, takže jsme to tak nějak rozhodili. Někdy to bylo typově, někdy – protože soubor znám dlouho a znám i potenciál jednotlivců – jsem roli přidělal podle toho. U takového textu je příjemné, že si zahraje každý, i malá role může být zajímavá.

Zaujala mě scénografie, hlavně symbolika mrtvých, jejichž odchod se vyznačí tím, že se jejich šaty vyvěsí na scéně. Odkud ten nápad?
Přiznám se, že to není můj původní nápad. Vlastně k tomu došlo tak, že jsem oslovila Mirka Krále, který dělá pro amatéry kostýmy, a dělá je moc pěkně. Chtěla jsem, aby oproti té jednoduché scéně byly kostýmy velkolepé. Když začal přinášet ty krásné šaty, přišlo nám líto, že se na scéně „zdrží“ jen tak krátce. A tak jsme došli k tomu, že je tam necháme o něco déle… Já jsem si to pro sebe vysvětlila tak, že to jsou vzpomínky, které v domě zůstávají. Přece jen se tam hromadí duch někdejších obyvatel. Ovšem ten první důvod byl praktický, aby si tento materiál více užil jeviště.

Ta hra je vlastně především o uplývajícím čase. Tak na závěr jednu filozofickou - co vy a čas?
Letos jsem oslavila šedesátiny, tak cítím, že už se sotva klepu (smích). Mám tu výhodu, že kromě toho, že jsem čtyřicet let u divadla, jsem i čtyřicet let s amatérským divadlem a mladými lidmi. Tak si ten uplývající čas moc nepřipouštím – nemám pocit, že bych nějak extra stárla, protože jsem stále obklopena mladými. Samozřejmě, fyzicky se to stárnutí připomíná, ale díky mladým lidem je pro mě život stále příjemný. Sice říkám, že už chci do důchodu, být na té chaloupce, ale stejně si myslím, že ten klid dlouho nevydržím, a zase se do něčeho pustím.

Přepis rozhovoru z 7. 8. 2014 (originál zde: www.jiraskuvhronov.cz)

Další články autora:

žádný další článek nebyl nalezen

zpět

Hledáme

herečky
herce
režiséry
zvukaře
osvětlovače
švadleny

kontaktujete nás na telefonním čísle
739 017 581
nebo napište:
infodivadylko-nadlani.cz