Je to neuvěřitelné, ale Divadelní Kurýr v letošním roce vyjíždí poprvé. Ve svých sedlových brašnách nese řadu událostí, příběhů a informací, které jsme vám nestačili předat. Pojďme se ohlédnout za nejvýznamnějšími událostmi 15. divadelní sezony a nakouknout do té nové.
Nejprve se podívejme na cestu inscenace DLOUHÝ ŠTĚDRÝ VEČER hostující režisérky Kateřiny Fixové, která započala na krajské postupové přehlídce ve Slavičíně a přes celostátní přehlídku ve Volyni proplula až do hronovského přístavu. Všechna tři hronovská představení jsme odehráli v místní sokolovně před plným hledištěm. Divácké ohlasy, pro nás velmi cennou zpětnou vazbu, jsme získali takřka bezprostředně po třetí večerní repríze v Diskusním klubu Filipa Müllera a v hronovském zpravodaji.
Nejzajímavější byla reakce recenzenta Aleše Bergmana, který v hronovském festivalovém deníku představení oficiálně ztrhal: „Bohužel to, co by mělo tvořit sugestivní pouto mezi herci na jevišti a diváky, tedy silná atmosféra, která by se dále mohla účelně měnit, rozvíjet, se - alespoň jak jsem představeni vnímal já - nevytvořila. Měl jsem pocit, že herci byli ve velké většině jakoby svázaní pocitem velké odpovědnosti, stále se úzkostlivě soustřeďovali na různé prvky partitury své role, která se jim takto tříštila, rozpadávala, místo toho, aby ve svých postavách na jevišti „teď a tady“ bytostně byli, existovali a vůči jiným konzistentně jednali. Myslím, že jim spoustu energie bral i úkol imaginárního jedení. A tím se představení rozklížilo, působilo monotónně, tempo bylo příliš pomalé.“ (Zpravodaj Jiráskova Hronova, OPRAVDU DELŠÍ ŠTĚDRÝ VEČER, Aleš Berman).
Sám za sebe musím říci, že je to sice nelichotivé, přesto hodnocení. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem se posléze z různých stran dozvěděl, že pan Bergman (doc. Mgr. Aleš Bergman, Ph. D. - vedoucí katedry činoherního herectví brněnské JAMU) se omlouvá a soukromě sděluje svým známým profesionálním divadelníkům, že to vlastně tak nemyslel a že ho to mrzí. Tak vám nevím, co si o panu magistru docentovi doktoru filosofie myslet. Snad jen to, že ani sebelepší titul z vás neudělá férového člověka.
To jen tak pro zasmání, abyste věděli, že v kultuře a u divadla můžete narazit na lecjaké ptáčky. Jinak si celý soubor Hronov užil se vším všudy. A bylo to super. Tak zas někdy příště. Dokonce jsme si účinkováním na Hronově, v Mekce divadelníků, vysloužili přijetí na radnici u Daniela Marka, náměstka primátora.
V červnu jsme uvedli další premiéru této sezony MY, SVOBODNEJ NÁROD. A byla to premiéra vskutku světová. Poprvé se na této planetě na jevišti odehrála záchranná mise Toničky Bolavé a Fíglů, malých bojovných elfů.
Představení jsme od té doby hráli pětkrát a pokaždé jsme měli dost diváků. Další představení hry MY, SVOBODNEJ NÁROD uvidíte 15. listopadu od 19:30 v programu NOCI DIVADEL.
NOC DIVADEL, ta je od loňska další novinkou v naší programové nabídce. Tentokrát jsem zvědav, jestli vydržíme my i diváci - představení MUŽŮ VE ZBRANI začne hodinu po půlnoci. Tak se koukejte odpoledne pěkně vyspat, abyste byli do rána čerství. Tématem celého večera a brzkého rána bude Terry Pratchett a jeho Zeměplocha. Zveme všechny, kteří propadli tomuto fenoménu, aby neváhali a přišli si to s Divadýlkem pěkně užít. Podniknete cestu tajemnou Zeměplochou, uslyšíte některé z málo známých povídek v rámci scénického čtení a uvidíte obě naše pratchettovská představení.
A teď k tomu žhavému, co se chystá. Když jsme před pár lety (v roce 2007) ukládali Žižkův meč k odpočinutí věčnému, ani ve snu by mě nenapadlo, že se k němu budeme ještě vracet. Ta myšlenka v nás hlodala, až se proklubala na světlo Boží. Otázkou bylo, jak tuhle inscenaci vrátit zpátky k životu. Navíc nám sborově zněla hlavou myšlenka o zákazu vstupu do stejné tekoucí vody. Laborovali jsem okolo Meče (jak mu familiérně říkáme) skoro rok a teď už máme jasno - inscenaci nahlídneme jaksi z druhé strany, pohledem tehdejších tvůrců. Podíváme se na mladoboleslavské obrozence, samozřejmě především pohledem veselým a hravým. Žižkův meč, který většina z vás zná, je jen východiskem celého představení.
A na závěr to nejdůležitější. Od nového roku budeme zkoušet vlastní dramatizaci Poláčkova klučičího románu BYLO NÁS PĚT. V létě 2015 se tak můžete těšit na setkání s Petrem Bajzou, Édou Kemlinkem, Čeňkem Jirsákem, Antonínem Bejvalem a Zilvarem z Chudobince. A samozřejmě také na Evičku Svobodovou a další postavy této nestárnoucí humoristické knihy. Tak se mějte prima a choďte do Divadýlka.
|
divadylko-nadlani.cz