Soubor se představuje: Luboš Dvořák

31. 1. 2013 | Petr Matoušek

Dnes se přátelé spolu podíváme do historie. Ano, Luboš Dvořák je totiž prokazatelně našim nejstarším hercem. Je zvykem takovým osobám říkat doayen. Já mu budu ze zvyku říkat Luboši.

Ahoj Luboši, jak se cítíš?
Já se cítím velmi dobře. Bez léků a bez jiných podpůrných preparátů, které zatím nepotřebuji. Dobře a tvrdě spím. Většina mých vrstevníků i mladších kolegů závidí.
Je pěkné, že i v tak pokročilém věku si zachováváš alespoň duševní svěžest.

Vzpomeneš si ještě na svoje divadelní začátky?
Tak ty sahají do roku 1974 do dětského studia Divadelního souboru Dobrovít v Dobrovici. Tam jsem potkal za tu dobu několik osobností a generací. Vtipně se kruh uzavřel až v loňském roce, kdy jsme byli hrát Muže ve zbrani v pražském studiu za hotelem Olympic. Na zpáteční cestě jsme se v autě s mladými kolegyněmi dali do hovoru právě na téma moje herecké angažmá v Dobrovici. S Denisou Jandovou - Legnerovou jsme pak došli k památné hlášce, kdy pronesla po chvíli ticha: „Takže ty mi chceš říct, že jsi hrál divadlo s maminkou dědečka mého muže?“ a já kapituloval se souhlasem za neuvěřitelného výbuchu smíchu celé posádky. S paní Legnerovou jsem odehrál několik her a představení. Jenže mně bylo tenkrát 20 a jí 80.

Prý jsi v jiných souborech dokonce i režíroval? Nechystáš se taky uplatnit své zkušenosti z minulého století v Divadýlku na dlani?
Samozřejmě, že jsem režíroval a rád bych to opět zkusil, ale čas je nedostatkové zboží, zatím. Slib režiséra asi splním a složím do tvých rukou.

Beru tě za slovo. Kde jsi tedy všude hrál? U Tyla, to samozřejmě a dále?
Tyla jsem „hahahaha“ nestihl, ale 17 sezón v Dobrovici a několik let u Jarky Jenčínkové v Divadle poezie v Mladé Boleslavi a štěknul jsme si v Hamletovi v Městském divadle u pana Skřípka.

Pracuješ jako programový ředitel a moderátor rádia Jizera. Je to dobrá průprava pro jeviště?
Ono to je obráceně. Co mě naučilo jeviště bylo a je podkladem k práci za mikrofonem i před kamerou.
Máš svou oblíbenou hru v našem divadle? Ať už jako herec nebo divák?
Jako divák mám rád hry, ve kterých nehraji. Jako herec epizodních rolí mám rád všechny mé štěky.

Je něco, co se ti nehraje dobře?
Ne.

A vysněná role? Je taková?
Princ z pohádky, ale už vím, že toto herecké období jsem prošvihl. No nic, úchylů a jiných podobných postaviček je stále dost.

A protože nejen divadlem živ je člověk, prozradíš, co děláš, když nestojíš na jevišti?
Stojím na jevišti jako moderátor, sedím v rozhlasovém studiu jako moderátor, zpracovávám zvuk jako střihač a technik. A pak rád štípám dříví a plácám se v komunální politice.

Oblíbený nápoj?
Pivo.

Nejoblíbenější jídlo?
Gulášová a nebo frankfurtská polévka.

Co ty a sport?
Lyže, kolo, loď a caravaning.

A kniha z poslední doby?
V roce 1996 jsem si koupil I. díl encyklopedie Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a letos jsem sehnal poslední 8. díl.

Jak jsi na to s filmy a televizí?
Film? Dostala mě brutálně Anna Karenina. Televize je akustický a vizuální smog.

Navštěvuješ i jiná divadla?
Samozřejmě. Co mě vzalo vloni, tak to byla byla inscenace Korespondence V+W v podání ND Brno.

Cestuješ rád? Pokud ano, kdes byl nejdále?
Samozřejmě, že cestuji rád. Vloni to byl například Tunis, letos chci na víkend do Paříže a vyhřát se v termálu Velký Medér. V plánu mám toulky po jižní Moravě v okolí Valtic a Mikulova. Moře zase na pár let pošlu k ledu.

Děkuji za rozhovor.

Další články autora:

05.12.2023 VSTUPENKY JAKO DÁREK

25.11.2022 Vstupenky jako dárek

06.09.2019 Přihláška do dětského studia

26.08.2019 Recenze na Vávru

15.04.2019 Divadýlko jede do Volyně

18.03.2019 Divadýlko doporučeno na celostátní přehlídku

18.03.2019 Vávra míří do Rakovníka

03.01.2019 Jak jsme vítali Masaryka aneb Po 100 letech

05.11.2018 Premiéra Mušketýrů

08.07.2018 Všíchni jsme herci... ve Volyni uspěli

zpět

Hledáme

herečky
herce
režiséry
zvukaře
osvětlovače
švadleny

kontaktujete nás na telefonním čísle
739 017 581
nebo napište:
infodivadylko-nadlani.cz