Rozhovor s Josefem Fouskem

9. 12. 2009 | Petr Matoušek

Básník, písničkář, humorista, cestovatel a fotograf Josef Fousek.

Někdy na konci prázdnin mi zavolal Pavel Šíp a nabídl nám, že bychom mohli udělat společně koncert Josefa Fouska. Slovo dalo slovo a vy se můžete těšit tento měsíc na osobní setkání se všestranným mužem a hlavně člověkem Josefem Fouskem. Jako host vystoupí ve středu 16. prosince i Miluška Voborníková. Oba protagonisté nám odpověděli na několik otázek.

Mohu se zeptat, jaký vztah máte k Mladé Boleslavi?
Mám v M. B. přátele, kterých si vážím – malíře Jiřího Valeše a jeho milou ženu. Pochází odtud i můj přítel a zachránce prof. MUDr. Ivan Vaněk, který mě opravil srdce. Podle návštěvnosti mých minulých vystoupeních v M. B. a okolí musím konstatovat, že spřízněných duší tu mám vlastně mnohem více a za to velké díky. A také nesmím zapomenout na to, že vlastním fabii, již druhou, a jsem s ní velmi spokojen.

Pamatuji si vás z pořadů s M. Šimkem, ale co bylo před tím? Co dělal Josef Fousek dříve, než začal vystupovat v televizi?
Co bylo před tím? Od čtrnácti let jsem byl dělníkem v SONP Kladno, zemědělcem na Šumavě, montérem plynu a teprve v mých čtyřiceti letech mi dal šanci M. Šimek v divadle Semafor. Ještě jako dělník jsem měl přes 40 výstav fotografií u nás i v zahraničí. Psal jsem povídky, aforismy, epigramy a zpíval své písně v hospodách i u trampských ohňů na Křivoklátě a okolí. Jsem vyučen zámečníkem a při zaměstnání jsem absolvoval Lidovou konzervatoř výtvarné fotografie u prof. Jána Šmoka.

Jste spíše spisovatel, fotograf, muzikant, básník nebo cestovatel. Co ve vás nejsilněji zní?
Mám radost z každé své činnosti. Všechno to, co mám rád, je mi inspirací. Nejraději jsem na pódiu před diváky, kteří mají na tváři úsměv. Dělím se s nimi o své pocity. Smích a pláč chodí světem pospolu.

Hrál jste někdy divadlo?
Nikdy jsem nepřišel na chuť naučeným rolím. Mám rád volnost projevu. Malé roličky jsem měl v Šimkových hrách, a také jsem si zahrál „štěky“ ve filmech a inscenacích Jiřího Svobody. Se Slávkem Šimkem jsme napsali dvě hry pro Divadlo Spejbla a Hurvínka..

Poslouchávám vaše nedělní vysílání na Českém rozhlase Praha. Zajímalo by mě, jestli jste pečlivý a připravujete se na každou relaci dopodrobna nebo se necháte inspirovat okamžikem a vedete rozhovor s posluchačem, kam vás nese myšlenka? Omlouvám se, ale většina vašich pořadů je natolik bezprostřední, že to nejsem schopen poznat.
Na nedělní Dobrá jitra v ČRo 2 Praha se připravuji vždy poctivě a zodpovědně předem. Poté je ovšem můj tříhodinový program na vlnách rozhlasu živý a já přidávám improvizaci, okamžité nápady a vzpomínky. Z Dobrých jiter poté čerpám materiál i do některých mých knih (např. Buďme k sobě vlídní, Cesty za nadějí. Dobré jitro, člověče). K vydání v Knižním klubu na příští rok mám připravené další dvě knihy – „Myšlenky nahlas“ a sbírku textů, písní a epigramů „Bez náhubku“.

Zdravím všechny čtenáře a diváky z Mladoboleslavska. A do nového roku 2010: „Buďme k sobě vlídní!“
Josef Fousek

Další články autora:

05.12.2023 VSTUPENKY JAKO DÁREK

25.11.2022 Vstupenky jako dárek

06.09.2019 Přihláška do dětského studia

26.08.2019 Recenze na Vávru

15.04.2019 Divadýlko jede do Volyně

18.03.2019 Divadýlko doporučeno na celostátní přehlídku

18.03.2019 Vávra míří do Rakovníka

03.01.2019 Jak jsme vítali Masaryka aneb Po 100 letech

05.11.2018 Premiéra Mušketýrů

08.07.2018 Všíchni jsme herci... ve Volyni uspěli

zpět

Hledáme

herečky
herce
režiséry
zvukaře
osvětlovače
švadleny

kontaktujete nás na telefonním čísle
739 017 581
nebo napište:
infodivadylko-nadlani.cz