Ryba po Vánocích

1. 12. 2008 | Petr Matoušek

Ryba ve čtyřech je divadelní hra pro – jak název napovídá – čtyři herce. Na jevištních prknech byla inscenována nesčetněkrát, většina provedení se drží původních reálií a dobové výpravy (hra je zasazena do třicátých let 19. století), lze nicméně dohledat i nonkonformní, převážně amatérské pokusy o aktualizace, v nichž komorník Rudolf zastává roli sexuálního otroka a tři postarší neprovdané sestry se stávají poživačnými „samicemi“ v rozpuku mládí. K takovým inscenacím patří i jezdecké boty a kožený bičík. Naše pojetí hry se nicméně staromilsky drží předlohy a svým vyzněním má mnohem blíže k televizní inscenaci z roku 1987, ve které září čtveřice skvělých herců – Rudolf Hrušínský starší, Jiřina Bohdalová, Blanka Bohdanová a Květa Fialová.

V režii Pavlíny Moskalykové rozehrávají skutečný koncert vztahů, náklonnosti, zášti, nenávisti, nenaplněných tužeb a snů, v rozpětí postav tří sester pak i paletu staropanenských charakterů od poněkud odkvetlé naivky Klementýny přes umanutě náruživou fetišistku Cecílii po usedlou a s realitou smířenou, rodinný podnik vedoucí Karolínu. V žádném případě se nehodláme srovnávat s televizním filmem hvězdného obsazení. Rudolf Hrušínský zůstane navždy nedostižným dokonale uvěřitelně unaveným a vyčerpaným Rudolfem, tři další ženské hvězdy si díky televiznímu záznamu navždy uchovají vzezření sester, které dlouholetým soužitím bez kontaktů s okolím ztratily schopnost navazovat běžné vztahy a jejichž jedinou mezilidskou komunikací tak zůstávají společně večery při čtení novin, poslechu vinylových, resp. spíše ještě šelakových desek a vydávání strohých příkazů komorníkovi. Zápletka hry je variací na tisíckrát ohrané téma – slíbené peníze za „nadstandardní“ služby komorníka Rudolfa stále nepřicházejí a tomu pomalu dochází trpělivost. Navíc je nucen stále hrát na dvě strany – po večerech intimní dostaveníčka s jednotlivými sestrami, které o eskapádách ostatních dvou nemají ani tušení, přes den pokorný a oddaný sluha vrtošivých a rozmazlených dam. Rudolf tak jednoho dne usoudí, že nastal čas k výplatě a důrazně se dožaduje svých práv. A vida – zprvu vlídné a štědré sestry se při konfrontaci s následky svých někdejších nerozvážností k placení nemají, ba naopak, hrozba zveřejnění jejich „společensky neúnosného“ vztahu je přinutí ke kroku, jehož obhajoba neexistuje v žádné civilizované společnosti. Jenže ani Rudolf není výkvětem ctností…

Kdo hru neznáte, přijďte se podívat. Kdo znáte, přijďte taky. Každé představení je originál, což zůstává jednou z nesporných výhod divadla a to jak profesionálního, tak amatérského. Hra se řadí k žánru tragikomedie, přesto nečekejte třeskutý humor ani litry krve. To zajímavé se mnohdy odehrává uvnitř, v tomto případě na pomezí morálky a společenských konvencí doby.

P.S.: My víme, že gramofon je v roce 1830 anachronismus. Ale je to přece jenom divadlo…

Další články autora:

05.12.2023 VSTUPENKY JAKO DÁREK

25.11.2022 Vstupenky jako dárek

06.09.2019 Přihláška do dětského studia

26.08.2019 Recenze na Vávru

15.04.2019 Divadýlko jede do Volyně

18.03.2019 Divadýlko doporučeno na celostátní přehlídku

18.03.2019 Vávra míří do Rakovníka

03.01.2019 Jak jsme vítali Masaryka aneb Po 100 letech

05.11.2018 Premiéra Mušketýrů

08.07.2018 Všíchni jsme herci... ve Volyni uspěli

zpět

Hledáme

herečky
herce
režiséry
zvukaře
osvětlovače
švadleny

kontaktujete nás na telefonním čísle
739 017 581
nebo napište:
infodivadylko-nadlani.cz