Pavel Jecelín, Ondřej Hampl a Clint Eastwood (ležící) ze souboru Homotronní Neškvor ve hře Narozeniny mého kamaráda.
|
|
Pátý den festivalu počasí naplnilo své hrozby. Během předchozích dnů nás jen strašilo, ale nakonec vždy ustoupilo. Tentokrát ne. Už od rána pršelo, a i když k večeru téměř přestalo, na hraní venku to nebylo. Špatné počasí se podepsalo i na divácké návštěvnosti, která sice byla slabší, ale ještě vcelku dobrá.
Kvůli dešti a zimě se ke slovu tedy dostalo hlediště a jeviště Divadýlka na dlani. Nejprve přivítalo turnovskou jazzovou kapelu Mackie Messer Band. Kapela je poměrně mladá, vznikla teprve loni na jaře. Její členové ale spolu hrají ještě v parajazzové kapele Corcovado. Partička chlapíků své hudební nástroje rozhodně nešetřila. Jak sami říkají, jde o to „pobavit lidi, hlavně žádný jazz – kde jsou noty, tam je bída!“. A lidi se bavili a jazz to byl taky.
Večer pak na diváky svým břitkým a nevybíravým humorem přímo zaútočil divadelní soubor Homotronní Neškvor. Po loňské zkušenosti, kdy na festivalu odehráli komedii Nežerte Clinta Eastwooda, jsme věděli, že představení bude pro silnější nátury. A bylo tomu tak. Narozeniny mého kamaráda, jak zněl název představení, oslavili skutečně neotřele. Společné životní zážitky, na které během oslavy Pavel Jecelín a Ondřej Hampl vzpomínali, byly skutečně peprné a rozhodně nezáviděníhodné. Pravda, citlivější divák se snad mohl cítit pohoršen, ale tak to v životě chodí.
V sobotu 19.7. festival pro letošek ukončíme. Nejprve zazpívá Maria Hoffman a pak už se všichni nemůžeme dočkat nové premiéry Divadýlka na dlani.
|
divadylko-nadlani.cz